Vítejte! Jak vidíte, stránky jsou ve výstavbě. A asi ještě dlouho budou...

Zde publikované bylo vytvořeno čistě pro potěchu čtenářstva.

P9120094.JPG

Severus, skrývaje překvapení za masku lhostejnosti, se musel vrátit pohledem k nebelvírskému stolu, protože nevěřil vlastním očím. Weasley a ostatní synovi spolunocležníci pilně upoutávali Harryho pozornost, zatímco Grangerová do jeho poháru nalila z drobného flakónku jakýsi lektvar. Následně se k Harrymu s Ronem vydali jejich týmoví spoluhráči, za půl hodiny je čekal zápas proti Havraspáru, a začali oba kluky nabádat k rychlému odchodu. Jeden z hráčů vtiskl Harrymu do ruky pohár s dýňovou šťávou říznutou lektvarem a ten ho automaticky vyprázdnil, aniž by obsahu věnoval jakoukoliv pozornost, zvedl se a vyběhl za ostatními připravit se na utkání.

Grangerová zachytila Severusův pohled a ťukla hůlkou na prázdný flakónek. Ucítil, jak se mu cosi objevilo v kapse, vytáhl to a rychle zjistil, že podloudně podaný lektvar byl směsí povzbuzovače a boletlumu, směsí, která mohla být bez obav užívána denně a nijak nereagovala s lektvary, na nichž byl v současné chvíli Harry v podstatě závislý.

„Viděls to?" zabručel Severus pod fousy a zdánlivě nepřátelsky sledoval záda mizejícího nebelvírského týmu.

„Hm?" odpověděl Remus neurčitě, což dělal vždy, když se zdráhal otevřeně souhlasit.

„Nadopovali ho," odtušil Severus a nenápadně pod hranou stolu podal vlkodlakovi prázdnou skleničku od lektvaru. „A jede v tom celá zatracená Minervina kolej."

Vedoucí zmíněné koleje, sedící po Severusově druhém boku, jen zaúpěla: „Co zase provedli?"

„Jistý druh spolčení," zasmál se Remus. Hodil flakónek vrchem přes Severuse a Minerva ho bez váhání lapila ze vzduchu, jako kdyby bývala chytačkou, ačkoliv za svých školních let hrála na postu střelce. Přečetla si štítek a podezřívavě se podívala na Severuse s Remusem. Severus se nad talířem zatvrzele mračil s výrazem starého známého protivy, který nenávidí vše, co žije a dýše a nechodí oděno ve stříbrozelené; přičemž samozřejmě není jisté, kolik správně vybarvených tvorů se jeho nelibosti také nevyhne. „Hermiona to nalila Harrymu do pití, když Ron s ostatními odpoutávali jeho pozornost, a aby to vypil, to už zařídil jeden z tvých odrážečů. ‚Spolek pro péči o Harryho blaho' zřejmě nabral po jeho spolubydlících a Hermioně další členy."

Minerva se usmála způsobem natolik bestiálním, až si Severus bezděčně vybavil její zvěromágskou podobu. „Nebyl jsi to náhodou ty, Severusi, kdo mi neustále tvrdil, že nebelvíři nemají smysl pro detail a nedokážou vymyslet dobrý plán, ani kdyby jim šlo o život?"

Remus dostal záchvat smíchu, pravděpodobně si vzpomněl na všechny do poslední podrobnosti promyšlené činy pobertů. Severus se na něho zamračil: „Zmlkni, vlkodlaku. Každý věděl, že jsi převlečený havraspár. Bez tvého mozku by pobertové nedokázali uskutečnit ani polovinu těch svých potrhlostí."

„Ó, Severusi, nebyla to poklona?" Remus si teatrálně přitiskl dlaň na hruď. „Tuto chvíli si dobře zapamatuj, Minervo, nastal den, kdy během jediného rozhovoru složil Severus Snape poklonu příslušníkům současné i minulé generace nebelvírů."

Miska smetanyMinerva se také hurónsky rozesmála a Severus se zavrčením vstal. „Odcházím na hřiště. Uvidíme se, až se rozhodnete chovat způsobem odpovídajícím vašemu věku." Vyrazil, jako kdyby se právě dozvěděl, že mu nebelvíři podpálili kabinet, ačkoliv k ničemu takovému nedošlo už několik let; i tak stihl ještě před odchodem proměnit Minervinu číši v misku smetany.

Severus špatně snášel, když se mu kdokoliv posmíval, natož když se bavil oprávněně, tudíž cestou z hradu k famfrpálovému hřišti špatnou náladu rozhodně nemusel předstírat. A pohled na dvojčata Weasleyova přicházející od Prasinek v doprovodu řady levitujících balíčků mu ji nevylepšil.

„Profesor Snape! Jaké potěšení!" vykřikl jeden z výtečníků, když došli blíže.

„Ujišťuji vás, Weasley," ucedil Severus, „že tento váš pocit je čistě subjektivní."

Dvojčata se k němu na cestě ke hřišti připojila každé z jedné strany a ten, který zatím mlčel, rozhodně zaprotestoval: „Ale není! Já jsem také potěšený, že vás vidím."

Aby si nemusel vybral, na které z dvojčat zaměřit svou rozmrzelost, Severus zarytě hleděl přímo před sebe - následkem čehož jeden chuděra mrzimorský druhák zděšeně vykvikl a uprchl k tribunám. „Vzhledem k tomu, že jste nadmíru moudře usoudili nepokračovat v akademickém vzdělávání a opustit prostory tohoto ústavu, nemohu se neotázat, co zde děláte a co to nesete?"

Na tvářích obou bratří se objevily zcela totožné úšklebky. „Jak je vám jistě známo, nebelvírský famfrpálový tým nedávno obdržel nezanedbatelný příspěvek ku svému chodu. Mecenáš nás pověřil, abychom jakožto bývalí týmoví hráči dohlédli na použití poskytnuté dotace k účelům jím zamýšleným."

„A jelikož zrovna disponujeme jistou dávkou volného času," navázal druhý plynule na prvního, „byli jsme nadto schopni prostřednictvím rusovlasého kapitána týmu zjistit přání jednotlivých hráčů a provést jisté nákupy."

„Nyní již musíme běžet, protože utkání bude co nevidět zahájeno."

Oba se rozeběhli, po pár krocích se otočili přes rameno a totožně se zazubili: „Tak na tribuně, Severusi!"

„Jsem prokletý," zabrblal Severus. „Jen je vyhodím dveřmi, vrátí se oknem," dodal.

Vedle něho si kdosi tiše odfrkl a Severus shledal, že se k němu nenápadně připojil Draco Malfoy. „Jsme zaplaveni Weasleyi a situace se nelepší."

„Výstižné, pane Malfoyi," odtušil Severus a okamžitě si vybavil Remusův popis, jak o Voldemortově narozeninové noci našel na věži Harryho s Malfoyem. Harry mu odmítl sdělit cokoliv bližšího, pouze poznamenal, že pokud by si Malfoy s ním chtěl promluvit, aby se tomu nebránil. Severus po zmínce magické přísahy jen pozdvihl obočí a dále nevyzvídal. Byl na Harryho hrdý, že je odhodlaný tradiční kouzelnické dohody bezvýhradně dodržovat, i když byl vychován, jak byl vychován.

„Všiml jste si, pane, že všichni potomci Weasleyových jsou nečekaně dobře zabezpečeni?" zeptal se Malfoy s téměř nepostřehnutelným náznakem hlubšího zájmu.

„Odeklínač pro Gringotty, krotitel draků, mladší tajemník ministra kouzel a dva," Severus se znechuceně ušklíbl, „podnikatelé. Nedostatek finančních prostředků, jímž trpí jejich rodiče, se na potomky zjevně nepřenesl."

Malfoy znovu promluvil, až když došli k tribuně vyhrazené Zmijozelu. „Změnil jste se, pane. Trávíte hodně času s Lupinem."

„Není mou chybou ani následkem mých rozhodnutí, že ten zatracený vlkodlak došel k názoru, že potřebuji... přítele," pronesl Severus posměšně a křivě se pousmál.

„Nebelvíři jsou už takoví," souhlasil Malfoy a také zvlnil rty.

Severus povytáhl jedno obočí. „Stýkáte se s nebelvíry, pane Malfoyi? Vaši rodičové by takové známé jistě neschvalovali."

Malfoy se prudce zastavil a otočil se tváří k Severusovi. Pohled měl tvrdý a z jeho hlasu čišel chlad: „Můj otec není v pozici, aby mne mohl odsuzovat za to, s kým se stýkám. Mí známí alespoň nezpůsobí, že po mně půjde ministerstvo. A co se matky týče, ta už několik měsíců pobývá na zámečku ve Francii a pochybuji, že má v úmyslu se vracet. Pohrávám si s myšlenkou připsat jí ho a následně upravit ochrany Manoru."

Rozhovor byl veden tlumeným hlasem a žádný z okolo procházejících studentů si nedovolil zastavit a naslouchat.

„Pane Malfoyi, sám jste nedávno naznačoval, že mé světonázory by mohly být v přímém rozporu s vámi nyní naznačeným způsobem uvažování." Severus svého studenta pozorně sledoval. „Co přesně vás vede k tomu, abyste mne informoval?"

Malfoy se přestal tvářit sveřepě a nedbale pokrčil rameny. „Příští týden mi bude sedmnáct, pane. Možná mi hovno záleží na názorech ostatních. Anebo chci, aby se Pán zla dozvěděl, že se jím nedám dobrovolně ocejchovat. A možná si myslím, že nejste takový, jak se zdá. Vyberte si, profesore." Malfoy se krátce odmlčel. „Zápas za chvilku začne, potřebuji si zabrat dobré místo, abych si vychutnal, jak to Potter natře Changové."

Colin Creevey, který až donedávna Harryho následoval jako stín a fotil snímek za snímkem, obsadil komentátorské stanoviště uvolněné odchodem Leeho Jordana; tento post tradičně náležel Nebelvíru. Severus zaslechl Minervu, jak sděluje, že Creeveymu nakázala nechávat během famfrpálu fotoaparát ve věži. Když se Severus usadil, s částečným pobavením a nemalou mírou podezření zahlédl dvojčata Weasleyova obstoupit Creeveyho a cosi do něho tiše hučet. Páťák prudce otáčel hlavou ze strany na stranu ve snaze sledovat aktuálního mluvčího, a připomínal tak diváka na tenise.

„Vítejte na zápase Nebelvíru proti Havraspáru," ozvalo se a Severus pozoroval, jak Minerva hbitě vyrazila ke komentátorskému stanovišti, z něhož začal ke shromážděným promlouvat jeden z Weasleyů. „Než si představíme soupeře, dovolte, abychom se zde přítomným studentům prvního ročníku představili my dva. Já jsem bývalý nebelvírský odrážeč Fred Weasley."

„A já bývalý nebelvírský odrážeč George Weasley. Pro dnešek jsme se kvůli vám uvolnili ze své práce ve vedení Kouzelnických kratochvilných kejklí, které vás zásobují širokou škálou nezbytností nutných pro ty správné lotroviny, lumpárny a žertíky."

„Nedělejte si tu reklamu," soptila Minerva na bývalé studenty, „a nechejte pana Creeveyho dělat jeho práci!"

„Jak si přeješ, Minervo," usmál se Fred vesele a Severus by přísahal, že zahlédl páru stoupající z ředitelky Nebelvíru. Potěšeně se ušklíbl. Tento den ještě není docela ztracený.

„Ajaj," odtušil Remus a usedl vedle něho. „Tohle si ještě vypijí."

„Bezpochyby." Severusovi zaplály oči v očekávání věcí příštích. „To musím mít z první ruky."

Remus se zazubil zcela po pobertovsku. „Tichošlápek s Dvanácterákem měli ve zvyku ji schválně vytáčet. Jednou na ně ječela přes hodinu. Bylo to skvostné."

„A už je tu máme!" Creeveyho hlas se nesl nad tribunami. „Nebelvíry vede jejich brankář a kapitán v jedné osobě, Ron Weasley, následován střelkyní a kapitánovou pomocnicí Ginny Weasleyovou, střelkyní Katie Bellovou, střelcem Euanem Abercrombiem, odrážečem Jackem Sloperem, odrážečem Andrewem Kirkem a chytačem Harrym Potterem." Tým zakroužil nad hřištěm za nadšených ovací většiny diváků. Pak se davem rozšířil vzrušený šepot. Severus zaznamenal, že všichni mají nové dresy a... že všichni až na Harryho sedí na Kulových blescích.

„Hej!"

„Omlouvám se, Coline," promluvil Ron Weasley na celý stadion, to kouzlo ho jistě naučili jeho starší bratři. Jak si Severus všiml, nové nebelvírské dresy měly v rámci holenních chráničů pouzdra na hůlku. „Za chvilku je to zase tvoje."

Weasley dolétl před nebelvírskou tribunu; zbytek týmu se shromáždil poblíž Freda s Georgem. Harry se široce zubil, stejně tak i dvojčata a Ginny Weasleyová, všichni bedlivě sledovali svého kapitána a brankáře vznášejícího se před Grangerovou, která na něho vyjukaně hleděla z řad diváků. Vytáhl hůlku, vyčaroval jedinou rudou růži, podal ji dívce a začal recitovat: „Vše, co známo je mi o jisté hvězdě zářivé..."

„To je od Browninga?" zeptal se Remus nevěřícně.

„Robert Browning své ženě," doplnil Severus. „Vypadá to, že Weasley jednou došel do knihovny zcela dobrovolně a sám, bez Grangerové."

Zatímco se slova básně linula stadionem, Grangerová nabývala stále sytějšího odstínu růžové a poté, co Weasley mávnutím zrušil kouzlo zesilující jeho hlas a naklonil se vpřed, aby jí ještě cosi soukromě pošeptal, ho místo odpovědi prudce objala a vášnivě políbila. Všechny přítomné dívky, dokonce i ty ze Zmijozelu, se na ně dívaly s touhou vepsanou ve tváři, každá chtěla být na jejím místě.

Weasley se s úsměvem idiota vrátil ke svým spoluhráčům a spoluhráčkám, ode všech se mu dostalo uznalých poplácání po zádech.

„Ještě než přivítáme družstvo Havraspáru," promluvil Creevey nervózně, „vám přetlumočím vzkaz od profesorky McGonagallové, že každý, kdo by chtěl napodobit chování Rona Weasleyho, bude za trest vlastnoručně čistit famfrpálové obruče, a to bez použití magie." Všichni hráči, ti v hledišti, i ti na hřišti, sebou bolestivě škubli. „A nyní přilétá Havraspár!"

Ron nepustil ani gólZápas byl zahájen a nebelvíři se očividně vzepjali k životnímu výkonu. Weasley nepustil jediný gól a střelci si nahrávali, jako by si četli myšlenky. Harry s Changovou kroužili nad hřištěm, střídavě pátrali po zlatonce a pozorovali, co dělá ten druhý. Severus potřásl hlavou. Kdyby byl Harry zmijozelem, použil by na sledování Changové své empatické schopnosti, jenže ten mladý ňouma je na dobu utkání evidentně zamkl pod zámek.

„Jak vidíte," ozvalo se znova jedno z dvojčat a Minerva si zlostně odfoukla, „celý nebelvírský tým má nová košťata, Kulové blesky - s výjimkou chytače Pottera, který k Vánocům dostal Supernovu II, šťastlivec jeden. Družstvo bylo štědře obdarováno jedním ze svých bývalých hráčů, tuším odrážečem, že paní profesorko?"

Minerva na něho pouze příkře pohlédla.

Druhé dvojče navázalo: „Máš úplnou pravdu, Frede, hrál od svého třetího ročníku, jak mi bylo řečeno, ale trvá na tom, že zůstane v anonymitě."

Remus si odfrkl: „Už vidím, jak všichni padají do mdlob, kdyby náhodou zaznělo jeho jméno."

„To je tak jisté, jako že se žádný nebelvír nemůže stát smrtijedem," doplnil Severus posměšně a ušklíbl se směrem k hřišti, kde Nebelvír zrovna otevřel skóre.

„A chytači jdou k zemi!" oznámil Creevey, jemuž se podařilo znovu opanovat hlasatelský systém, vzrušeně vyskočil a hleděl dolů. „Ale zlatonku nevidím... au, Merline, to muselo bolet! Potter vyrovnal let v poslední vteřince, a Changová to už nestihla! Madam Hoochová vyhlásila přestávku na ošetření havraspárské chytačky."

Hra znovu začala a bylo zjevné, že Changová je otřesená a neschopná držet krok s Harrym. Severus si bolestně vzpomněl, proč tak z duše nenáviděl pohled na hrajícího Jamese. I dnes si vyžádalo veškeré jeho sebeovládání, aby se dokázal tvářit nevzrušeně, když se potlouk dostal nebezpečně blízko Harryho, nebo když ten prováděl jakousi bláznivinu, při níž by Severus stoprocentně spadl z oblohy.

Všichni diváci se sborově zajíkli, když se Harry spustil střemhlav k zemi, střelci obou týmů byli jeho prudkým průletem donuceni nechat camrál camrálem. Changová se vrhla za ním, ale neměla šanci ho dostihnout - nebyla tak sebejistá, aby si věřila, že jí střelci půjdou z dráhy, nebyla ochotná vrhnout se přímo k zemi a v neposlední řadě měla horší koště.

Těsně nad trávníkem provedl Harry rychlou otočku a vystoupal zpět do výšin se zlatonkou ve vztyčené ruce, aby ji všichni viděli.

„Nebelvír vyhrává 200 ku nule!" poskakoval Creevey a slavil se svou kolejí, hlas mu přeskakoval do fistule.

Severus pochytil, že si dvojčata cosi šeptají a nenápadně opouštějí zaměstnaneckou tribunu, a rozhodl se zastoupit jim cestu:„Accio alkohol!"

Z kapes jejich hábitů vylétly čtyři lahve Ogdenské a doplachtily k Severusovým nohám, oba bývalí studenti se po sobě provinile podívali. Minerva si samozřejmě vybrala právě tento moment k odchodu, a tudíž se stala svědkyní přistižení Weasleyů při činu.

„Molly se to dozví," ujistila je ostře. „Jelikož jste dospělí a nejste již našimi studenty, nemůžeme vám nic zabavit, nicméně tento materiál vám bude zadržen a vydán, až když budete opouštět školní pozemky." Pomocí zapuzovacího zaklínadla odeslala všechny čtyři lahve do svého kabinetu. „A možná bych vám to měla vrátit ještě později. Pokud zjistím, že jste mé studenty naváděli k opouštění hradu za účelem získání dalších zásob, pocítíte mou nelibost."

Oba mladíci zbledli, rychle si spočítali, že jim chce Minerva režnou vydat až na příští schůzi řádu, za přítomnosti jejich matky. Rychle přikývli a odchvátali za stávajícími studenty.

„Pokolikáté jsi tyhle dva přistihla?" mrkl Severus na Minervu.

Přemýšlivě stáhla rty. „Dnes to bylo potřetí, co jsem je chytila s pitím přímo na školních pozemcích a Rosmerta je bezpočtukrát odmítla obsloužit."

„Siriuse s Jamesem neodmítla téměř nikdy," zavzpomínal Remus, který se k nim nenápadně připojil. Minerva jen zdvihla obočí. „Od první návštěvy v Prasinkách s ní laškovali a od páťáku jim bez problémů nalévala." Rozesmál se, když viděl, jak se Minerva na to zjištění zatvářila. „Co má pro Merlina živého Malfoy za lubem?" zeptal se vzápětí.

Severus s Minervou se otočili ve směru Remusova pohledu a uviděli Draca Malfoye, jak zastavil jednu z havraspárských střelkyň, páťačku Savanu Fawcettovou, jíž se všeobecně říkalo Anna. Severus směrem k nim švihl kouzlem z pomezí černé magie, které umožňovalo odposlouchávat cizí rozhovory; toto kouzlo bylo beztak funkčním základem Ultradlouhých uší. Minerva se po něm nesouhlasně podívala a Remus dusil smích.

„Malfoy," zkonstatovala Fawcettová chladně. „Co chceš? Jdu se umýt."

„Hrála jsi dnes výtečně," pochválil ji s okouzlujícím úsměvem na rtech. „Za týden bude prasinkový víkend. Byla bys ochotná dělat mi společnost?"

„Kurva! On ji zve na rande," zamumlal Severus. Minerva nadskočila.

„Není ona mudlorozená?" zeptal se Remus, obočí svraštěné.

Minerva zavrtěla hlavou. „Polokrevná. Její otec pocházející z Ameriky je čistokrevný, matku má mudlorozenou. Za svobodna se jmenovala Collinsová, Remusi."

Remus se zakuckal. „Bea?"

„Pššt!" okřikl je Severus.

„A proč bych měla?" zeptala se Fawcettová nedůvěřivě.

Malfoy jejímu tónu nevěnoval sebemenší pozornost a pokračoval dál s veškerou uhlazeností dobře vychovaného zmijozela: „Vše nemusí být tak, jak se to jeví. Není nutné, abys mi odpovídala okamžitě. Pro odpověď si přijdu v úterý." Pozvedl její dlaň, lehce se uklonil, políbil jí hřbet ruky a odešel, nechávaje ji tam stát celou vyjevenou.

Severus ukončil zaklínadlo a potěšeně se ušklíbl. Remus do něho šťouchl: „Tak co?"

Zhnuseně se po něm podíval: „Nechej si tu familiérnost od cesty, Remusi. Neřekla mu ani ano ani ne. Znovu se jí zeptá v úterý."

„Proč v úterý?" zajímala se Minerva automaticky.

„To má Draco Malfoy sedmnáctiny." Severus si dovolil roztáhnout úšklebek v úsměv. „V úterý převezme do osobní správy veškeré malfoyovské zboží."

Řád byl informován o podezření, jež pojali Remus se Severusem, že Harry Draca přemluvil, aby znovu zvážil své budoucí směřování. Minerva i Remus se zamysleli a Lupin přikývl: „Úterý bude stát za to."

-oOo-oOo-oOo-oOo-oOo-oOo-oOo-oOo-oOo-oOo-oOo-oOo-oOo-oOo-oOo-oOo-

31.01.2013 16:48:26
Elza
Svět Harryho Pottera je majetkem J. K. Rowlingové, a i kdyby bylo něco mé, stejně nepíši za vidinou hmotného zisku. Při překladech vycházím ze všech podkladů dostupných v čestině, hlavně z díla pánů Medků, ale obdobně využívám všech krásných obratů, které jsem si byla schopná zapamatovat z kolektivního díla českých verzí potterovské FF. Příjemné počtení!
Vaše Elza
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one